OMO Carp Team

Články

Bajkalské putování

Pro zobrazení článku klikněte na zobrazit celé.

Bajkalské putování

 

Každý rybář za jisté touží, jít na neznámou vodu a užívat si úspěšného rybolovu plného překvapení. Pro tyto účeli byl stvořen právě Bajkal! Jedná se o nevelký rybník, nalézající se u prostřed sídliště, na první pohled nezajímavý, poměrně mělký a okupovaný velkým stádem drzých labutí, které odlákávají veškerou pozornost rybářů, svým neustálým žadoněním o potravu. Přes den si si zde moc nezachytáte, můžete pouze doufat v náhodného kapra či amura na položenou, na přívlač se jedná o okounky do 15cm, mušle a ojediněle štiky do 60cm. Větší okounek mi zabral pouze jednou, a to náhodně celkem slušný kousek 38cm. Čudlaření na splávek také uspokojí málo koho. Snad jedině ke konci léta nebo jara máte šanci na nezkušené násaďáčky kapry, líny, amury, štiky a candáty, jinak je to samá čudlařina. Všechno se však změní po setmění. Malé rybičky zajížději do větších hloubek hledat úkryty před dravci. Za tím co velké ryby, které po celý den drželi půst, se teď vydávají do mělčin hledat potravu a dravci začínají brutálně lovit!!! Nejprve, kolem 6 až 8.hodiny, vyrážejí na průzkum štiky a po nich opatrnější sumci a candáti! Přes den u vody můžeme spatřit 2 až 3 rybářské odvážlivce většinou úplné začátečníky nebo masaře 1. a 2.stupně s tvrdou technikou. Večer nastáva obrat o 180stupňů a tvrdý boj o fleky! Masaři pomalu odcházejí, ale profesionálů stále přibývá a jednimi z nich jsme byly o hlavních prázdninách(červenec, srpen) i my, i když se musím za nás oba přiznat, že jsme se chovali dosti amatérsky a naše úspěchy nebyly příliš velké. Velkou roli v tom hrálo to, že jsme byli nepřipravení a vše jsme vsázeli jen na náhodu a naše rybářské (ne)štěstí. Když jsi však vzpomenu na naše rybářské výpravy, naskakuje mi husí kůže po celém těle. Bylo to opravdové dobrodružství. Nyní se pokusím vylíčit, některé z nich.

 

Tajemství Bajkalu

 

1.výprava

 

Musím říct, že jsem si od naší 1.výpravy vůbec nic extra nesliboval a přitom to byla právě ona, co nás zavědla do hlubin tajů Bajkalu. Později jsem litoval své "extrémní" nepřipravenosti a amatérství. Rozhodli jsme se uspořádat dravčí výpravu. Ráno jsme si šli nachytat nástražní rybičky na slepé rameno Labe a večer kolem 4.hodiny dorazili na naše vytipované místo. První dojem se zdál být dobrý, ale já jsem tomu stejně moc nevěřil, protože jsem na kačenu nikdy neměl ani jeden záběr. Hodili jsme tedy každý jeden prut na kačenu s nastraženým karasem obecným a jeden na splávek, kousek od břehu, kde jsme začali zakrmovat šrotem a kukuřicí. Do 6.hodiny nám nic kromě pár plotiček nezabralo tak jsem šel do nedalekého obchodu doplnit zásoby. Za chvíly  jsem se vrátil a zeptal se Michala jestli měl záběr. Michal odpověděl, že ne a začal nadávat jako vždycky. Nahodil jsem si znova pruty a neustále se dívajícs na svou kačenu jsem si sedl na rybářskou stoličku. A najednou se to stalo! Kačena, která doteď nehybně stála na hladině a unavená rybička s ní nehnula ani o 2cm se náhle postavila a začala se pomalu potápět. Moje reakce byla automatická, ale velmi unáhlená. Nástražní ryba byla dost velká a protože jsem byl začátečník a pořád jsem a budu, tak jsem to vyhejrupoval(vis.slangový slovník OMO Carp Teamu). Nenechajíc štiku se pořádně zažrat, vyběhl jsem zuřivou rychlostí k prutu a prudce zasekl! Soupeř na druhém konci vlasce zahájil boj rychlým a rázným výpadem o kterém jsem stejně nevěděl, protože už jsem se připravoval na páčení štiky technikou alá Ota. Hej rup… na hladině se objevila obrovitánská vlna a znova hej rup… džž… „a je pryč!“…to byla má poslední slova. „Překousla mi to“ řekl jsem.  Michal mi odpověděl:„ ani se nedivim kdyžs chytal bez lanka a modlil ses abys neměl záběr!“ Já: „Máš pravdu, proč já jsem tomu nevěřil! To byl muskalung!“ Později jsme usoudili že se nejednalo o žádnou kudlu. Pochopil jsem o co go a hned přezbrojil na tvrdou techniku(ocelová lanka). Plánovali jsme, že budeme na Bajkale chytat do půlnoci, ale už kolem 11.hodiny nám začala být zima a do té doby jsme neměli ani záběr. Najednou se však stalo něco neuvěřitelného! Zatímco jsme si povídali a už, už začínali sklízet ozvalo se slaboučké bz..bzzt. Oba dva jsme se rozeběhli k mým prutům! Michal k feederu nahozenému na splávek jehož špička byla ohnuta na doraz a brzda bzučela o sto šest a já jsem si myslel že mám záběr na druhý prut nahozený na kačenu, tak jsem běžel k němu, uvědomil jsem si to až když Michal svižně zasekl, div nezlomil prut a ozvalo se jen křup.. vlasec praskl a prut se uvolnil. Škoda. Byl to zásek do tvrdého. Nejzáhadnější na tom je, že do teď nevíme co záběr mohlo vyvolat, protože prut byl nahozený na vakuovanou kukuřici asi 1,5m od břehu. Teorií máme spoustu např. to mohl být větší kapr nebo nástrahu vzalá menší bílá ryba na kterou poté zaútočila štika, a ta překousla vlasec. No, možná bysme se sami divili co se vlastně stalo. Ale vraťme se k tématu. Zklamán Michalovým neúspěchem jsem zasekl a přitahoval nástrahu ke břehu. Když najednou.. „Hele ona tam je!“. Michal běžel pro podběrák a já přitáhl štiku ke přehu. No vida aspoň jednu jsme dostali. Ze dvou záhadných záběrů se vyklubala štička 49cm, která nám o sobě vůbec nedala vědět, proto nebylo divu, že měla nástrahu hodně zažranou. Museli jsme jí to ustřihnout aby mohla po pár blýsknutí fotoaparátů rychle zpět do vody. Byli jsme rádi, že jsme chytli aspoň jednu rybu a spokojení, ale pořád napětí po tom co se stalo jsme odešli domů. Na ten den nikdy nezapomenu, protože to bylo opravdové dobrodružství…     

 
Petrův Zdar